Magnetické pole a organismus

Výjimečné podmínky, které se na Zemi utvářely od jejího vzniku, umožnily nakonec zrození života. Jednou z nich je unikátní planetární magnetické pole, které pulsuje specifickými rytmy a  chrání vše živé před nebezpečnými složkami kosmického a slunečního záření. „Odstíněné“ částice pak tvoří ve vzdálenosti 1000-50 000 km od Země tzv. van Allenovy radiační pásy. Avšak nejznámější a také asi nejkrásnější ukázkou této ochrany je polární záře, která je viditelná v blízkosti severního magnetického pólu.

Magnetické pole Země má dipólový charakter a zhruba jednou za 700 000 let dochází k jeho přepólování, tedy k výměně severního magnetického pólu za jižní. Během této výměny klesne intenzita a tím i ochranná funkce magnetického pole na minimum. Nikdo neví, jak dlouho takováto situace potrvá, podle jedné teorie pouhých několik týdnů či měsíců, podle jiné stovky let. Jisté je pouze to, že se nacházíme těsně před touto periodou, neboť naposledy došlo k přepólování přibližně před 780 000 lety.  Intenzita magnetického pole Země poklesla za posledních 500 let o 50% a nadále klesá. V současné době jeho hodnota činí asi 0,047 mT (miliTesla), což odpovídá ve starších jednotkách 0,47 G (Gauss).

Každý živý organismus, lidský nevyjímaje, je na buněčné úrovni dokonalou souhrou fyzikálně chemických dějů, které jsou ovlivňovány přítomností planetárního magnetického pole. Jeho intenzita je sice nízká, avšak působení prakticky stálé a periodicky pulsující. Přestože nemáme odpovídající smyslové receptory a nejsme ho tedy schopni vnímat, bez jeho existence by náš organismus nebyl schopen zajistit správné fungování buněčných biochemických dějů. Řadou pokusů byla prokázána velká citlivost buněk i na minimální změny v intenzitě magnetického pole, které výrazně ovlivňuje propustnost buněčných membrán. V přítomnosti magnetického pole specifických biotropních parametrů dochází ke zintenzivnění látkové výměny mezi vnějším a vnitřním prostředím a tím i k celkovému zvýšení metabolické aktivity buněk. Mění se jejich povrchové napětí i aktivita některých enzymů a iontová rovnováha v extra i intracelulárním prostředí. Můžeme tedy říci, že jednou z podmínek existence života na Zemi je její magnetické pole.